Cyklovíkend v Alpách necelé 2 hodiny od Brna

Podhůří Vídeňských Alp se rozprostírá podél hlavního tahu z Vídně na Graz, kudy putoval nejeden výletník směřující vstříc letní dovolené na Jadranu. My jsme se rozhodli tento kout Rakouska, oblíbený zejména mezi Vídeňany, prozkoumat ve dvou cyklistických disciplínách - na horských a silničních kolech.

Nejhornatější oblast regionu Dolní Rakousko nabízí vyžití pro všechny typy cyklistů. Na své si přijdou milovníci lesních trailů a technických sjezdů. Jako doma se tu budou cítit čistokrevní silničáři, vyznavači štěrkových cest i pohodáři, kteří hledají ideální podmínky pro aktivní dovolenou v páru. My jsme se tentokrát přiklonili k poslední variantě a na cykloexpedici jsme se vydali ve složení dvou mužů a dvou žen.

Příjezd 

Z Brna za necelé dvě hodiny a z Prahy podle toho, jak to zrovna na D1 jede. My jsme to zvládli za čtyři a půl hodiny bez sebemenších komplikací, a to i díky našemu Volvu, které nás opět bezpečně dopravilo na místo určení. Naší cílovou destinací bylo městečko Krumbach, kde jsme si vytvořili víkendovou základnu pro dva celodenní výlety na kole.

Ubytovali jsme se v rodinném penzionu Krumbacherhof, který je opečováván manželi Ottnerovými takřka od rána až do noci. Dobře postaráno bylo i o nás. Fantastické snídaně i večeře, útulné a čisté pokoje a špičkový servis jsou hlavními důvody, proč zůstat právě tady. K tomu je k dispozici garáž s cyklonářadím a flotilou nabušených horských, silničních a gravel kol, nad kterou zaplesá srdce každého cyklistického nadšence. Většina místních kol je v provedení „e-kolo”, což jistě ocení všichni, kdo si na okolní hory příliš netroufají. Tuto volbu jsme nakonec uvítali i my. Ačkoliv nejčastěji jezdíme tzv. „za svý“, víme, že i na elektrokole se dá zažít spousta zábavy!

Den první: na horských e-kolech

Probouzíme se do slunečného podzimního rána. Po vydatné snídani míříme rovnou do garáže, kde už nám majitel penzionu pomalu začíná chystat kola. Chtěli jsme vyzkoušet tu nejlepší MTB trasu, kterou okolí nabízí. „Určitě si zajeďte na vrchol s rozhlednou Hutwisch, to je taková zkouška každého místního cyklisty,” radí nám majitel, který cyklistikou doslova žije. Na horském kole bez pohonu by tato trasa byla extrémně náročná, což zjišťujeme nejen při samotném výšlapu na Hutwisch.

Většinu dne trávíme na přírodních trailech a lesních cestách. Prudké výšlapy střídají relativně stejně prudké sjezdy, které vyžadují soustředění a špetku technických dovedností. Sice jsme se neobešli bez modřin, ale i to k cyklistice patří. Výhledy do okolí za tu námahu jednoznačně stály. „Jakoupak námahu? Vždyť máte elektrokola!“ mohl by leckdo namítnout. Věřte, že i na elektrokole si lze pěkně máknout, pokud nevyužíváte baterii na maximální výkon.

Kromě panoramatických výhledů je dalším zlatým hřebem vyjížďky pozdní oběd v podhradí hradu Krumbach. Ten se vydáme prozkoumat hned po jídle. Nejedná se pouze o historickou památku, hrad dnes slouží jako sídlo prestižní mezinárodní školy. Poslední zastávkou, kam jsme se všichni moc těšili, je zmrzlinárna Eis Greissler, na kterou jsou pyšní lidé z širokého okolí. Pozdním obědem a focením západu slunce nad pastvinami jsme ale ztratili pojem o čase a na zmrzlinu dorazili těsně po zavíračce. Z městečka Krumbach je to sem naštěstí kousek, takže si slíbíme, že se sem dostavíme včas následující den.

Statistika dne: 44 km na kole, 1 291 výškových metrů, trasa ke stažení zde.

Náš tip na oběd: Schlosswirtshaus (venkovské stavení v podhradí uprostřed lesa s výbornou rakouskou kuchyní a milou obsluhou)

Náš tip na večeři: Gasthof Heissenberger (pět minut chůze od penzionu, tradiční rakouský hostinec se specializací na hovězí steaky z okolních chovů)

Den druhý: na silničních e-kolech

První den jsme vrcholky Vídeňských Alp sledovali z povzdálí. Druhý den jsme se vydali vstříc k nim a na kole několikrát překonali nadmořskou výšku 1 000 metrů. Pro takový výkon je třeba nepodcenit snídani, což se rozhodně nestalo. Na tento, oproti předchozímu dni, dvojnásobně dlouhý švih jsme se vydali na třech silničních e-kolech obutých na širších pláštích, které by si v pohodě poradily i se štěrkovými cestami. Čtvrté kolo byl testovací kousek z pražské Kolovny od značky Cannondale, u kterého na první pohled nelze poznat, že se jedná o elektrokolo.

Po prvním delším stoupání a sjezdu nás v městečku Aspang mile překvapila kavárna s názvem Mille Fleurs Café & More. Za obdobnou nabídku kávy a dezertů by se nemusela stydět ani kdejaká hipsterská kavárna v Praze. Kofeinová vzpruha přišla právě včas. Následovalo totiž 13 kilometrů dlouhé stoupání s průměrným sklonem 4,5 %. Tady si už jsme si připadali jako v opravdových horách. Podobně dlouhých výjezdů s konstantním sklonem je v Česku jako šafránu. Odměnou nám opět byly úžasné výhledy do krajiny, následovány dlouhým klikatým sjezdem serpentinami od lyžařského střediska Sankt Corona am Wechsel.

Po výtečném obědě v restauraci Molzbachhof jsme si naordinovali ještě jeden výšlap 2. kategorie (4,6 km s průměrným sklonem 8 %). Závod s časem se v závěru vyvinul v náš prospěch: časovku do zmrzlinárny Eis Greissler jsme tentokrát zvládli pár minut před zavíračkou. Doporučení od místních nelhala - lepší sladkou tečku za víkendem plným úžasné cyklistiky jsme si ani nemohli přát.

Statistika dne: 87 km na kole, 1 972 výškových metrů, trasa ke stažení zde.

Náš tip na oběd: Wirtshaus Molzbachhof (krásný příklad toho, že i tradiční gastronomie se dá dělat v moderním hávu)

Náš tip na večeři: Krumbacherhof (druhou večeři jsme si dopřáli v našem penzionu, domácí polévky a výběr z masových i vegetariánských jídel tu zvládají na jedničku)

____
Text a fotografie: Jiří Dužár

Výlet na kolech ve Vídeňských Alpách jsme absolvovali na pozvání od destinační společnosti Dolní Rakousko. Děkujeme, bylo to „amazing“! Zážitky z cesty a všech navštívených míst popisujeme na základě vlastní zkušenosti tak, jak jsme je zažili.